Vyhledávání


TOPlist

VÍTEJTE NA STRÁNKÁCH C.C.DUBÍ                                                                   

Rudolf Alois Scharf

Strýček z Bořně

 Narodil se v Mostě 28. srpna 1880. S Bořněm se poprvé seznámil ve čtrnácti letech prostřednictvím přednášky Franze Richtera. Jeho nadšený přednes přiměl mladého Scharfa, aby se v doprovodu dalších nadšenců vydal na pochod k Bořni. Stále se tam vracel a začal jednotlivé partie fotografovat. Již v roce 1914 vystavoval své fotografie v Bílině a přispěl tak výraznou měrou k popularizaci této oblasti. Se svými přáteli, ale často i sám, začal zdejší skály slézat a dávat jim jména, jež se většinou užívají dodnes. Dom, Varhany, Biskupská stolice, Ďáblova kazatelna nebo Růžová zahrada. Skalní partii navazující na "Bílou stěnu"nazval na počest svého přítele a spolulezce Otto Brosche "Ottowand". V roce 1914 se stal členem bílinského "Horského spolku".  Vykonával činnost horského vůdce a inicioval vybudování nových cest na vrchol Bořně. Dnes bychom je nazvaly ferraty. Je to známá "Kramlovka" neuváženě poničená, ale opět díky několika nadšenců obnovena. Druhá ferrata vedla od "Měsíční rokle"  vlevo od "Pravého severního pilíře" do sedélka za "Biskupskou stolici". Dodnes tam je ocelové madlo. Dále pak roklí na vrchol. Tudy vodil Rudolf Scharf zdatnější turisty. Se svými spolulezci, již zmíněným Otto Broschem, Gustavem Heinrichem nebo Josefem Paulem provedl četné prvovýstupy. Na přání některých návštěvníků slézal společně s nimi i skalní útvary a to od roku 1921. Na programu byly výstupy na "Varhany", "Skautskou", "Přepadlou" nebo " Gregorův komín". 

   Jako člen horského spolku Bílina usiloval o výstavbu chaty pod Bořněm. Byl také hlavním sponzorem stavby, neboť přispěl částkou 500 rakouských korun a 44.500 korun českých. Peníze pocházely z prodeje jeho domu v Mostě a z jeho velmi aktivní vůdcovské činnosti. Sám si začal říkat "Borschenonkel",  Bořeňský strýček. Jeho současníci ho tímto téměř "čestným" jménem oslovovali. Na výstavbě bořeňské chaty usilovně pracoval, takže mohla být v roce 1925 slavnostně otevřena. Sám tam bydlel asi do roku 1936, pak se přestěhoval do chatky Karl-Schütz Baude, jež stála  u bořeňské zahrady nad vlastní chatou. Poté se opět stěhoval, tentokrát do bytu na Teplickém Předměstí v Bílině.

    Lois Scharf postavil i občerstvovací bufet přímo pod vrcholem Bořně. Jakmile zjistil, že se blíží větší počet turistů, vyběhl po severní cestě nahoru a když výletníci dorazili, už stál za otevřeným stánkem.

   Své poznatky o výstupech zaznamenával a sepsal sbírku 200 lezeckých cest v rozmezí let 1925 - 1945. Bohužel jeho ručně psané poznámky nikdy nebyly vydány tiskem a rukopisy se ztratily. Ale dr. Břetislav Logaj, jenž v roce 1965 vydal lezeckého průvodce, údajně z jeho záznamů čerpal.

   V červnu 1945 utrpěl Lois Scharf vážná zranění a v rámci odsunu byl přetransportován do Freibergu, kde se v nemocnici osm týdnů léčil. Pak se v září vydal na třítýdenní pěší pouť přes Bavorsko a Durynsko do Rakouska. Napřed do Lince, později zakotvil v Salzburgu. Na svoji vlast však nezanevřel a  vydal knihu  " Im Bereiche des Borschen", "V oblasti Bořně".

    Rudolf Alois Scharf, "Bořeňský strýček", zemřel v noci na  3. ledna 1967 v Salzburgu.